Korozivdorné oceli-vlasnosti
Euro Inox (ed.)
Nichtrostende Stähle – Eigenschaften Korozivzdorné oceli - vlastnosti
Euro Inox
Euro Inox je evropská organizace na podporu trhu s nerezavějícími ocelemi (Edelstahl Rostfrei).
Členy Euro Inox jsou
• evropští výrobci nerezavějících ocelí,
• národní organizace na podporu trhu s nerezavějící ocelí a
• organizace na podporu trhu průmyslu legujících prostředků.
Cílem Euro Inox je podporovat nejen stávající používání nerezavějících ocelí ale též poskytovat podněty pro nové aplikace. Projektantům a uživatelům poskytuje a zpřístupňuje informace o vlastnostech korozivzdorných ocelí pro jejich praktické použití a jejich zpracování pro příslušný účel použití. Za tímto účelem
• Euro Inox vydává publikace v tištěné i elektronické formě,
• Iniciuje nebo podporuje záměry v oblastech aplikačního výzkumu a průzkumu trhu.
Impressum
Vlastnosti korozivzdorných ocelí
1. vydání 2001
© Euro Inox 2001
Vydavatel:
Euro Inox
Diamant Building, Bd. A. Reyers 80
1030 Brüssel, Belgie
Tel. +32 2 706 82 67 Fax +32 2 706 82 69
E-mail: info@euro-inoc.org
www.euro-inox.org
Tato dokumentace vychází z referenční příručky 821 " Korozivzdorné oceli - vlastnosti", kterou vydalo Informationsstelle Edelstahl Rostfrei, Düsseldorf, Německo
Poradenské adresy
Plnoprávní členové
Acciai Speciali Terni Spa
Vale Brin 218, 05100 Terni ,Itálie
Tel.: +39 0744 49 07 08
Fax: +39 0744 49 09 04
e-mail: marketing@acciaiterni.it
www.acciaiterni.it
Acerinox
Santiago de Compostela, 1000,
28035 Madrid, Španělsko
Tel.: +34 91 398 52 11
Fax: +34 91 398 51 98
e-mail: direccion@acxgroup.com
www. Acxgroup.com
ALZ nv
Swinnenwiweweg 5, Genk-Zuid,
Zone 6A, B-3600 Genk, Belgie
Tel.: +32 (0)89 30 23 80
Fax: +32 (0) 89 30 23 80
e-mail: info@alz.be
www.alz.be
Krupp Thyssen Nirosta GmbH
Oberschlesienstrasse 16,
47805 Krefeld, Německo
Tel.: +49 2151 83 4620
Fax: +4921 51 83 46 32
e-mail : marketing@ktn.krupp.com
www.nirosta.de
Ugine sa Groupe Usinor
Immeuble Pacific,
13 cours Valmy - TSA 30003,
92070La éfense 7 Cedex, Francie
Tel.: +33 141 25 60 20
Fax: +33 141 25 87 17
a-mail: mathilde.giauque@ugine.
usinor.com
www.ugine.fr
Přidružení členové
Arbeitsgemeinschaft Swiss Inox
Postfach 261, 8123 Ebmatingen,
Švýcarsko
Tel.: +41 1980 21 58
Fax: +41 1980 2993
British Stainless Steel Association
Stainless SteelAdvisory Service
The Innovation Centre, 217, Portobello,
SheffieldS14DP, England
Tel.: +44 114 224 2240
Fax: +44 114 273 0440
e-mail: SSAS@materials.org.uk
Cedinox
Santiago de Compostela, 100-4°,
28035 Madrid, Španělsko
Tel.: +34 91 398 52 31
Fax: +34 91 398 51 90
e-mail: cedinox@acxgroup.comInformace obsažené v této brožuře jsou orientačního charakteru. Nelze z nich vyvozovat nároky na záruční plnění a na náhradu škody. Přetisky, a to i jen části brožury, lze pořizovat jen se souhlasem vydavatele.
Obsah Stránka
1 Úvod
2 Rozdělení korozivzdorných ocelí
3 Charakteristické vlastnosti skupin ocelí
3.1 Feritické oceli
3.2 Martenzitické oceli
3.3 Austenitické oceli
3.4 Austeniticko-feritické oceli
4 Odolnost proti korozi
4.1 Obecně
4.2 Druhy koroze
4.3 Použití
5 Svařitelnost
6 Tvařitelnost
7 Obrobitelnost
8 Úpravy povrchu
9 Fyzikální vlastnosti
10 NormyCentro Inox
Piazza Velasca 10, 20122 Milan, Itálie
Tel.: +39 02 86 45 05 59/69
Fax: +39 02 86 09 86
e-mail: centinox@tin.it
www.centroinox.it
Informationsstelle Edelstahl Rostfrei
Sohnstrasse 65, 40237 Düsseldorf,
Německo
Tel.: +49 211 6707 836
Fax: +49 211 6707 344
e-mail: info@edelstahl-rostfrei.de
www.edelstahl-rostfrei.de
Institut de Développement de l'Inox
Immeuble Galilée,
Avenue Marcelin Berthelot,
44800 Saint Herblain, Francie
Tel.: +33 240 43 77 64
Fax: +33 240 43 76 42
International Chromium
Development Association (ICDA)
Rue de Lisbonne, 45,
75008 Paris, Francie
Tel.: +33 140 76 06 89
Fax: +33 140 76 06 87
e-mail: ms.pollard@chromium-asoc.com
www.chromium-asoc.com
International Molybdenum Association
(IMOA)
2 Baron's Gate, 33 Rotschild Road,
London W45HT, Anglie
Tel.: +44 20 8742 2274
Fax: +44 20 8742 7345
e-mail: ITIA_IMOA@compuserve.com
www.imoa.org.uk
Nickel Development Institute (NiDI)
European Technical Information Centre
The Holloway, Alvechurch
Birmingham B497QB, Anglie
Tel.: +44 1527 584777
Fax: +44 1527585562
e-mail: pcutler@nidi-birmingham.
demon.co.uk
www.nidi.org
1 Úvod
Ušlechtilá korozivzdorná ocel je souhrnný výraz pro nerezavějící oceli. Tyto oceli obsahují minimálně 10,5% chrómu (Cr) a v porovnání s nelegovanými ocelemi vykazují výrazně lepší odolnost proti korozi. Vyšší obsahy Cr a další podíly legujících prvků, jako např. niklu (Ni) a molybdenu (Mo) korozní odolnost dále zvyšují. Kromě toho je možné provádět dolegování dalšími prvky, které pozitivně ovlivňují vlastnosti ocelí, např.
- niobem, titanem (odolnost proti mezikrystalové korozi),
- dusíkem (pevnost, korozní odolnost) a
- sírou (obrobitelnost)
Kombinací různých legujících prvků mají konstruktéři, zpracovatelé a uživatelé k dispozici značné množství typů ocelí pro nejrozmanitější oblasti použití.
Od vynálezu nerezavějících ocelí v roce 1912 začali jejich výrobci a zpracovatelé pro ně užívat různé obchodní názvy. Výraz ušlechtilá ocel bez dodatku "korozivzdorná" pro jejich označování nestačí, protože mezi ušlechtilé oceli patří i konstrukční, ložiskové, rychlořezné a nástrojové oceli s úplně jinými užitnými vlastnostmi.
V obchodním styku a zvláště u konzumního zboží se prosadil pojem ušlechtilá nerezavějící ocel. Ve své dlouholeté historii tyto oceli nabývaly stále většího významu ve zpracovatelských oblastech díky jejich odolnosti proti korozi a dobrým mechanickým vlastnostem. To se odráželo v neustálém značném zvyšování objemů jejich výroby. Zatímco celková průmyslová výroba se v zemích OECD v uplynulých 40 letech zvýšila asi čtyřikrát, výroba nerezavějících ocelí se ve stejném období zvýšila osmkrát. I v příštích letech se očekává růst o 5% až 7% ročně.
Korozivzdorné oceli se vyrábějí jako tvářené (válcované a kované) a jako oceli na odlitky. Tato brožura pojednává o válcovaných a kovaných ocelích. Klade si za cíl objasnit rozdíly mezi různými druhy korozivzdorných ocelí a usnadnit jejich výběr pro daný účel použití. Informace o zpracování podává, jen pokud je to nutné z hlediska porozumění problematice.
2 Rozdělení korozivzdorných ocelí
Tabulka 1 obsahuje chemické složení nejdůležitějších tvářených ocelí podle normy DIN. Kromě toho jsou pro speciální použití k dispozici další korozivzdorné oceli, které jsou normovány v EN 10088.
Korozivzdorné oceli jsou rozděleny podle struktury do 4 skupin (obr.2) s příslušným chemickým složením v tabulce.
Obr. 2. Příklady typických struktur u různých druhů ocelí:
a) materiál 1.4511 s feritickou strukturou
b) materiál 1.4313 s martenzitickou strukturou
c) materiál 1.4301 s austenitickou strukturou
d) materiál 1.4462 s austeniticko-feritickou strukturou
Typy ocelí Chemické složení v % Norma
Označení
dle normy DIN W.Nr.
(Materiálové číslo) C Cr Mo Ni Ostatní EN 10088
díl1 díl 2
feritické a martenzitické oceli
X2CrNi12 1.4003 0,03 10,5/12,5 0,301/1,00 N0,03 X X
X2CrTi12 1.4512 0,03 10,5/12,5 N0,015Ti0,30/0,60 X
X2CrTi17 1.4520
X12Cr13 1.4006
X20Cr13 1.4021
X20CrMo13 1.4120
X30Cr13 1.4028
X39Cr13 1.4031
X46Cr13 1.4034
X50CrMoV15 1.4116
X55CrMo14 1.4110
X5CrNiMoTi15-2 1.4589
X3CrNiMo13-4 1.4313
X4CrNiMo16-5-1 1.4418
X6Cr17 1.4016
X6CrMo17-1 1.4113
X3CrTi17 1.4510
X3CrNb17 1.4511
X14CrMoS17 1.4104
X6CrMoS17 1.4105
X17CrNi16-2 1.4057
X39CrMo17-1 1.4122
X90CrMOV18 1.4112
X105CrMo17 1.4125
X2CrMoTI18-2 1.4521
austeniticko-feritické oceli
X2CrNiMoN22-5-3 1.4462
X2CrNiMoCuWN25-7-4 1.4501
austenitické oceli
X5CrNi18-10 1.4301
X4CrNi18-12 1.4303
X8CrNiS18-9 1.4305
X2CrNi19-11 1.4306
X2CrNi18-9 1.4307
X2CrNiN18-10 1.4311
X6CrNiTi18-10 1.4541
X6CrNiNb18-10 1.4550
X10CrNi18-8 1.4310
X2CrNiN18-7 1.4318
X5CrNiMo17-12-2 1.4401
X2CrNiMo17-12-2 1.4404
X6CrNiMoTi17-12-2 1.4571
X1CrNiMoTi18-13-2 1.4561
X1CrNiMoN25-25-2 1.4465
X2CrNiMoN17-13-3 1.4429
X2CrNiMo18-14-3 1.4435
X3CrNiMo17-13-3 1.4436
X2CrNiMnMoNbN25-18-5-4 1.4565
X2CrNiMoN17-13-5 1.4439
X1NiCrMoCuN25-20-5 1.4539
X1NiCrMoCuN25-20-7 1.4529
Tabulka 1: Normované korozivzdorné oceli (výběr)
Pozn. korektora: Pro uživatele brožury by bylo velmi praktické doplnit tabulku o ČSN ekvivalenty kde existují
Note of proofreader: It would be very practical to the users of this brochure to include the Czech Standards equivalents of DIN where available
Note of proofreader: check figs and symbols in the table above whether correct e.g. is 0.301 correct ? and [ is 2,5% Ni
bez Mo, Nb nebo Ti
1.44..: s Mo, bez Nb nebo Ti
1.45..: oceli Cr, CrNi nebo CrNiMo se zvláštními přísadami (Cu,Nb, Ti, …)
1.46..:
Tabulka 3. Význam materiálových čísel pro korozivzdorné oceli.
3 Charakteristické vlastnosti skupin ocelí
3.1 Feritické oceli
V hrubém rozdělení se feritické korozivzdorné oceli člení do dvou podskupin:
- s obsahem asi 11 až 13 % Cr a
- s obsahem asi 17 % Cr
Pro dosažení požadovaných mechanických vlastností (tabulka 4) je předpokladem jemnozrnná struktura, které se dosahuje příslušným tepelným zpracováním těchto ocelí. V důsledku relativně nízkého obsahu chrómu je korozní odolnost 11-12 % Cr ocelí (1.4003, 1.4512) omezena např. jen na atmosférické podmínky, nebo na prostředí obsahující vodu, takže tyto oceli jsou uváděny také jako "korozně málo aktivní".
Pozn. korektora: ani “prostředí obsahující vodu” není obvyklý termín. Lépe by bylo např. “prostředí s vyšší vlhkostí”, je-li to tak v originále myšleno.
Note of proofreader. Even “environment containing water” is not the best terminology. It would be better to say “..in an environment of high humidity”if that is what is meant in the original text.
U 17 % Cr ocelí se díky vyššímu obsahu chrómu dosahuje vyšší odolnosti proti korozi. Dolegováním asi 1 % molybdenu se může odolnost proti korozi ještě zvýšit.
Některé oceli obsahují titan nebo niob jako karbidotvorné prvky, které na sebe váží uhlík. Takové oceli jsou strukturně stálé po svařování i bez doplňkového tepelného zpracování a tím jsou odolné proti mezikrystalové korozi a to i v případě větších tloušťek.
Zvláštní předností feritických korozivzdorných ocelí je to, že v protikladu k austenitickým CrNi ocelím vynikají vysokou odolností proti transkrystalové korozi při mechanickém napětí.
Typ oceli Tvar výrobku1)
Tloušťka nebo průměr mm max. Mez 0,2%2) Pevnost v tahu
N/mm2 Tažnost3)
%
min. Odolnost proti mezikrystalové korozi v
podélně napříč dodaném stavu ve svařov. stavu
DIN Materiál N/mm2 min.
X2CrNi12 1.4003 SV 6 280 320 450/460 20 ne ne
TV
P
D, T
X2CrTi12 1.4512 SV ne ne
T.V
X6Cr17 1.4016 SV ano ne
TV
P
D, T
X3CrTi17 1.4510 SV ano ano
TV
X3CrNb17 1.4511 SV ano ano
X6CrMo17-1 1.4113 S.V ano ne
TV
D, T
1) SV - za studena válcovaný pás; TV - za tepla válcovaný pás; P - plech; T - tyčová ocel
2) u válcovaného drátu platí jen hodnoty pevnosti v tahu
3) pro pás v tloušťce 8% Ni skýtají obzvlášť příznivou kombinaci zpracovatelnosti, mechanických vlastností a odolnosti proti korozi. Jsou proto vhodné pro mnoho účelů použití a jsou nejvýznamnější skupinou korozivzdorných ocelí.
Nejdůležitější vlastností této skupiny ocelí je vysoká korozní odolnost, která se s narůstajícím obsahem legur zvyšuje. Jejímu zvyšování napomáhají zejména chróm a molybden (viz tabulka 1 a kapitola 4.2).
Jak u feritických, tak i u austenitických ocelí je pro dosažení dobrých technologických vlastností (tabulka 6) nezbytná jemnozrnná struktura. Jako konečné tepelné zpracování se provádí rozpouštěcí žíhání při teplotách mezi 1000 a 1150 °C s následným ochlazením ve vodě nebo vzduchu. Austenitické oceli nejsou na rozdíl od martenzitických ocelí kalitelné.
Pro určité oblasti použití se požadují austenitické oceli s vyšší pevností. Zvýšení meze průtažnosti je možné dosahovat na příklad tvářením za studena. V závislosti na stupni přetváření je možné dosahovat různých stupňů zpevnění. Sklon ke zpevňování austenitických ocelí tvářením za studena v porovnání s feritickými ocelemi znázorňuje obr.5. Při tváření za studena může docházet k doplňkové tvorbě deformačního martenzitu.
Jinou možností je zpevňování tuhého roztoku vhodným legováním. Vliv nejdůležitějších legujících prvků na mez 0,2 ukazuje obr. 6. Největší účinek vykazují prvky uhlík (C) a dusík (N). Avšak přidávání uhlíku se z korozně-chemických důvodů zříkáme. Dolegovávání dusíkem má v porovnání s uhlíkem tu výhodu, že zároveň se zlepšováním pevnosti se zlepšuje i korozní odolnost. Austenitické oceli s přísadou dusíku, s vyššími hodnotami pevnosti jsou na příklad oceli 1.4311, 1.4318, 1.4406 nebo 1.4439. Důslednou vhodnou kombinací legur je možné dosáhnout zvýšení meze 0,2 až na hodnoty převyšující 400 N/mm2 (1.4565).
pevnost v tahu a mez 0,2 v N/mm2 (Achse Y)
-------------- pevnost v tahu
--- --- --- mez 0,2
Pozn: tento graf není jasný tak jak je
Note: this graph is not clear as is
prodloužení v %
Obr 5. Poměr zpevňování několika korozivzdorných ocelí.
změna meze 0,2 v N/mm2 (Achse Y)
Obsahy legur v % (při C a N 0,1 %)
Obr. 6. Vliv několika legujících prvků na mez 0,2 austenitické oceli (podle V. J. Mc Neely a D. T. Liewellyna).
Vysoké hodnoty poměrného prodloužení při přetržení - hodnoty tažnosti austenitických ocelí (viz tabulka 6) jsou téměř dvojnásobné než u feritických ocelí - vede k velmi dobré tvařitelnosti za studena. Výsledkem je příznivá hlubokotažnost a/nebo schopnost vypínání, stejně jako dobrá schopnost ohýbání.
Významné jsou také vyšší hodnoty při rázové zkoušce, které jsou vysoké i při velmi nízkých teplotách (obr. 3). Proto mohou být nerezavějící oceli tažené za studena používány na zařízení, která pracují při teplotách až -269 °C.
3.4 Austeniticko-feritické oceli
Austeniticko-feritické oceli, které se vzhledem k jejich dvěma složkám struktury také často označují jako duplexní (dvoufázové) oceli, získávají stále na významu. To platí především pro ocel X2CrNiMoN22-5-3 (mat. čís. 1.4462). Ocel 1.4462 obsahuje asi 22 % Cr, cca. 5 % Ni, cca. 3 % Mo a dusík (viz tabulka 1). To vede k tvorbě austeniticko-feritické struktury (zpravidla 50:50).
Z tabulky 6 je zřejmé, že mez průtažnosti 0,2 je výrazně vyšší než u austenitických ocelí. Při tom se dosahuje dobrých hodnot houževnatosti. Dále je třeba zdůraznit dobrou únavovou pevnost oceli, a to i v korozních prostředích.
Při pozorování korozní odolnosti austeniticko-feritických korozivzdorných ocelí je tu v porovnání s austenitickými ocelemi třeba zdůraznit lepší odolnost proti korozi za napětí vyvolávané chloridy.
Svařitelnost austeniticko-feritických ocelí není při respektování správných postupů svařování problémem. Celkově dobré užitné vlastnosti těchto ocelí poskytují široký rozsah jejich použití zvláště ve výrobě zařízení pro chemický průmysl, v zařízeních na ochranu životního prostředí a v technice na moři a přímořských oblastech.
V poslední době byly vyvinuty tak zvané "superduplexní oceli" s dále zlepšenou odolností proti korozi. Tyto oceli obsahují asi 25 % Cr, 7 % Ni, 3,5 % Mo a dusík a ještě i některé další přísady.
Výtahová věž z duplexních trubek (La Grande Arche, Paříž)
4 Korozní odolnost
4.1 Obecně
Jak je známo, nerezavějící oceli vykazují v porovnání s nelegovanými a s nízkolegovanými ocelemi výrazně lepší odolnost proti korozi. Jsou odolné proti celé řadě agresivních médií a nepotřebují žádnou další úpravu povrchu proti korozi. Tato korozní odolnost spočívá ve schopnosti ocelí s minimálním obsahem 10,5% Cr se pasivovat, tj. vytvořit velmi tenký neviditelný ochranný povlak oxidových (pasivních) filmů. Při mechanickém poškození pasivní vrstvy se tato opět spontánně obnovuje.
Pozn.korektora : tato věta byla poněkud upravena tak, aby v ní byla vysvětlena pasivita – protože je na ní odkaz hned v následující větě
Note of proofreader: this sentence was slightly modified to introduce and explain passivity, as it is referred to in the very next sentence.
Odolnost nerezavějících ocelí proti korozi je závislá v prvé řadě na chemickém složení oceli, a vedle toho také na kvalitě jejich povrchu a struktuře. Proto je pro korozní odolnost velmi důležitá správná volba druhu oceli se správným tepelným zpracováním a se správným opracováním povrchu.
4.2 Druhy koroze
Rovnoměrná plošná koroze
Rovnoměrná plošná koroze se vyznačuje stejnoměrným, nebo přibližně stejnoměrným rozpouštěním oceli po celém povrchu. Za dostatečnou plošnou korozní odolnost se při tom považuje úbytek pod 0,1 mm ročně. Pro objemy ztráty hmotnosti na jednotku plochy platí pro korozivzdorné oceli vztah 1 g/m2 h = 1,1 mm/r. K rovnoměrné plošné korozi může u korozivzdorných ocelí docházet jen v kyselinách a v silných louzích. Je určována v podstatě chemickým složením. Tak na příklad 17 % chrómové oceli jsou výrazně odolnější než 13 % chrómové oceli. Ještě vyšší odolnost proti plošné korozi vykazují austenitické chrom-niklové oceli. Doplňkově se v řadě případů může korozní odolnost zvýšit přilegováním molybdenu.
Důlková koroze (Pitting)
K důlkové korozi může docházet v případech, kdy se místně poruší pasivní vrstva. V přítomnosti chloridových iontů, a to zejména při zvýšených teplotách, mohou na těchto místech - často jen o velikosti vpichu jehly - vznikat důlky. Usazeniny, cizorodá rez, zbytky strusky a náběhové barvy na povrchu nebezpečí důlkové koroze zvyšují.
Dalším zvyšováním obsahu chrómu, především však přidáváním molybdenu a částečně i dusíku se odolnost nerezavějících ocelí proti důlkové korozi zvyšuje. To je vyjádřeno tak zvaným indexem pittingové odolnosti PRE (anglicky “pitting resistance equivalent”)
PRE = % Cr + 3,3 % Mo
Pro vysokolegované austenitické a feriticko-austenitické oceli je do vztahu PRE s rozdílnými faktory (koeficienty) zahrnut také legující dusík.
Štěrbinová koroze
Štěrbinová koroze - jak již samo jméno napovídá - je vázána na výskyt trhlin a spár. Ty mohou vznikat konstrukčně nebo provozem (na př. usazeninami). Protože štěrbinová koroze je založena v podstatě na stejných mechanismech jako koroze důlková, platí tu stejný výklad včetně vlivu legur a úhrnného účinku.
Koroze za napětí
Při současném působení koroze a mechanického pnutí vznikají trhliny, které u korozivzdorných ocelí zpravidla probíhají mezikrystalově. Jedná se o jev korozního praskání. Koroze za napětí je možná jen v případě, kdy existují současně tři podmínky:
a) povrch konstrukčního dílu je vystaven mechanickému napětí v tahu,
b) v korozním prostředí jsou přítomny určité specifické ionty (většinou chloridové) a
c) materiál je náchylný ke korozi za napětí.
Při tahových napětích je lhostejné, zda se jedná o napětí způsobené vnějším tahem nebo ohybem, nebo o vnitřní zbytkové pnutí např. způsobené předešlým svařováním, válcováním za studena nebo hlubokým tažením.
Standardní austenitické CrNi a CrNiMo oceli jsou v prostředích obsahujících chloridy více náchylné ke korozi za napětí než oceli feritické a austeniticko-feritické. U austenitických ocelí lze odolnost proti korozi za napětí výrazně zlepšit zvýšením obsahu niklu.
Korozní únava.
Při čistě cyklickém namáhání (bez korozního prostředí) existuje určitá spodní hranice napětí pod kterou již žádné trhlinky nevznikají, tzv. mez únavy. Při korozní únavě mez únavy prakticky neexistuje resp. ji nelze podle definice stanovit, protože průřez součásti se korozí stále zmenšuje. Při daném napětí lze tedy určit pouze počet cyklů do lomu, protože při korozním namáhání mohou trhlinky vznikat i pod mezí únavy.
Na rozdíl od koroze za napětí, ke které dochází jen ve specificky působících médiích, může ve spojení se střídavým namáháním docházet ke korozní únavě v zásadě ve všech korozních prostředích. Odolnost proti korozní únavě stoupá
- se zvyšující se odolností materiálu proti korozi v daném prostředí,
- se zvyšující se pevností oceli.
Tento druh koroze se v mnohých oblastech, na příklad ve stavebnictví a v oblasti spotřebního zboží, prakticky vůbec nevyskytuje.
Mezikrystalová koroze
Při vhodné volbě materiálu mezikrystalová koroze již dnes nepředstavuje žádný problém. K mezikrystalové korozi může docházet, když se působením tepla (mezi 450 a 850 °C u austenitických ocelí, nad 900 °C u feritických ocelí) na hranicích zrn vylučují karbidy chrómu. Takové tepelné působení se vyskytuje např. při svařování v blízkosti svarového spoje (přechodové pásmo). To způsobuje místní ochuzování o chróm v okolí vyloučených karbidů chrómu.
V praxi se mezikrystalové korozi u austenitických ocelí čelí tím, že se výrazně snižuje obsah uhlíku, nebo se přidává titan nebo niob, na který se uhlík pak váže .
Ve feritických ocelích je rozpustnost uhlíku daleko menší. Proto se nedá při ochlazování z teploty rozpouštěcího žíhání u těchto ocelí vylučování karbidů chrómu potlačit. Ochuzování o chróm na hranicích zrn a sklon k mezikrystalové korozi je možné potlačit stabilizačním žíháním při 750 až 800 °C. Protože tyto materiály se již s takovým tepelným zpracováním dodávají, jsou proti mezikrystalové korozi odolné. Ovšem při dalším následném tepelném ovlivnění (např. při svařování) může k pozdějšímu vyloučení karbidů chrómu dojít. I tomu lze ale předcházet přídavky titanu nebo niobu. Dostatečné odolnosti proti mezikrystalové korozi nelze u feritických ocelí dosahovat pouhým snížením obsahu uhlíku.
Kontaktní koroze (koroze spojených kovů, galvanická koroze)
Kontaktní koroze vzniká, dostanou-li se dva různé kovové materiály do vzájemného kontaktu v korozním prostředí (elektrolytu) a jsou jím smáčeny. Méně ušlechtilý kov (anoda) je v místě spojení napadán a koroduje, zatímco ušlechtilejší materiál (katoda) napadán není. V praxi jsou korozivzdorné oceli v porovnání s jinými kovovými materiály, jako jsou nelegované nebo nízkolegované oceli, případně hliník, ušlechtilejšími materiály.
Ke zvýšené kontaktní korozi dochází při nevýhodném poměru velikostí povrchů katody (velký) a anody (malý). Jinými slovy, méně ušlechtilý kov s malým povrchem koroduje více, je-li ve spojení s ušlechtilejším kovem s velkým povrchem.
Pozn.korektora: poslední para je volně přepsán
Note of proofreader: the last para is re-worded as follows:
An unfavourable ratio of a large cathode and a small anode leads to enhanced galvanic corrosion. In other words, a less noble metal with a small area corrodes more, when it is in contact with a more noble metal with a large area.
4.3 Použití
Oceli 1.4301 a 1.4541 jsou v normální venkovní atmosféře odolné, a proto jsou stejně vhodné jak pro vnitřní, tak i vnější použití.
Oceli 1.4401 a 1.4571 jsou při pokojové teplotě dostatečně odolné i v atmosféře obsahující chloridy, případně oxidy síry, a proto nacházejí použití v prostředí průmyslových atmosfér a v přímořských oblastech.
Korozní odolnost oceli 1.4016 je menší, než je odolnost výše uvedených CrNi(Mo) ocelí, takže ocel 1.4016 se používá přednostně ve vnitřních prostorách.
O korozní odolnosti nerezavějících ocelí v různých médiích/chemikáliích podávají informace tabulky a diagramy výrobců.
5 Svařitelnost
V mnohých oblastech použití korozivzdorných ocelí je svařitelnost jednou z nejdůležitějších vlastností pro jejich zpracování. Vedle požadovaných vlastností, tj. pevnosti a tažnosti svarových spojů, musí korozní odolnost svarových spojů včetně přechodové tepelně ovlivněné oblasti odpovídat korozní odolnosti základního materiálu. Bezpečnost a životnost celé svařené konstrukce závisí na jakosti svarového spoje.
Ke splnění těchto požadavků se musí vedle vhodných přídavných materiálů pro svařování používat i optimálních metod svařování a návazné pečlivé dokončovací opracování spoje. Velkou většinu korozivzdorných ocelí lze v praxi spojovat tavnými i odporovými svařovacími postupy. Používání plamenového svařování se nedoporučuje.
Feritické oceli jsou ke svařování vhodné, musí se ale při něm počítat s poklesem tažnosti. Při vysokých požadavcích na odolnost proti korozi se dává přednost použití stabilizovaných ocelí. Všechny feritické oceli mají v tepelně ovlivněné zóně (TOZ) sklon k silnému růstu zrna, a měly by se proto svařovat s co možná nejmenším přívodem tepla.
Vzhledem ke snižování tažnosti v blízkosti svarového spoje, u tlustostěnných dílů nejsou feritické oceli vhodné na konstrukce, které jsou vystavovány vibracím a cyklickému namáhání. U tenkostěnných za studena válcovaných plechů a pásů je tato újma menší než u větších tlouštěk, zejména když se při svařování do oblasti sváru přivádí pokud možno málo tepla. Při svařování těchto ocelí může docházet v TOZ k hrubnutí zrna. Např. u oceli 1.4003 lze nebezpečí hrubnutí zrna ve značné míře zabránit jinými opatřeními při legování. Na základě příznivých transformačních vlastností je pak možné bez tepelného zpracování svařovat i větší průřezy. Ocel v tepelně ovlivněné oblasti je také odolná proti dlouhodobému cyklickému namáhání a dobře se chová při tahovém a ohybovém namáhání.
Dobrou odolnost proti mezikrystalové korozi ve svařovaném stavu skýtají stabilizované feritické oceli 1.4509, 1.4510, 1.4511, 1.4512, 1.4520, 1.4521 a 1.4589.
Zatímco martenzitické oceli s nízkými obsahy uhlíku jsou ke svařování vhodné jen za určitých podmínek, oceli s vysokými obsahy uhlíku jsou nesvařitelné.
Jak u feritických, tak i u martenzitických ocelí se pro svařování doporučují austenitické svařovací přídavné materiály (DIN 85 56). S ohledem na korozní odolnost může být účelné svařovat krycí vrstvy stejného druhu.
Pozn. korektora: Co jsou “krycí vrstvy”? Note of proofreader: What are “kryci vrstvy”?
Austenitické korozivzdorné oceli se svařují snadněji, než oceli feritické, avšak i zde je nutné dbát několika zvláštností:
- koeficient tepelné roztažnosti je o asi 50 % vyšší, což podporuje vznik deformací a zbytkových pnutí,
- tepelná vodivost je o asi 60 % nižší; tím se teplo koncentruje do oblasti svařovací zóny. Toto teplo může být účinně odváděno měděnými podložkami.
Austenitické oceli se s ohledem na požadavky na stejně dobrou korozní odolnost základního materiálu i svarového kovu spojují přídavnými materiály stejného druhu, nebo materiály výšelegovanými. Ty mají chemické složení upravené tak, aby byly při svařování odolné i proti vzniku trhlin za tepla. Druhy ocelí stabilizované Ti nebo Nb a oceli se sníženým obsahem uhlíku jsou ve svařovaném stavu odolné proti mezikrystalové korozi (viz kapitola 4.2). Pokud je tloušťka větší než 5 mm, pak je nutné obsah uhlíku omezit na hodnoty pod 0,03 %.
Svařitelnost austeniticko-feritických (duplexních) ocelí s přídavnými materiály je určována hlavně vlastnostmi přechodového pásma. Proto by se v těchto případech měla používat odsouhlasená svařovací technika. Ke svařování se doporučuje svařovací přídavný materiál se zvýšeným obsahem niklu.
Náběhovým barvám je třeba zabránit, nebo se po svaření musí chemicky případně mechanicky pečlivě odstranit, aby se zajistila korozní odolnost svarového spoje.
6 Tvařitelnost
Korozivzdorné oceli zpravidla vykazují dobrou tvařitelnost, takže přicházejí v úvahu pro použití v nejrůznějších oblastech. Význam tu mají především ploché výrobky, především plechy, z korozivzdorných ocelí, které svou užitnou hodnotu v mnohých případech získávají teprve až po následném procesu tváření.
K nejdůležitějším postupům tváření plechů patří hloubení tahem. Podle existujícího stavu napjatosti se rozeznává hluboké tažení (např. kalíškovací hluboké tažení) a vypínání. Při hlubokém tažení se přířez táhne v tažném nástroji, zatímco při vypínání přidržovač pevně drží obvod přířezu. Přetváření v tomto případě probíhá jen z tloušťky plechu. Mnohé reálné lisované díly, zejména díly s komplikovanou geometrií, představují kombinaci hlubokého tažení a vypínání.
Při výrobě z plochých výrobků je často používaným postupem ohýbání. To se může provádět buď na ohýbacím lisu v ohýbacím nástroji (zápustce), nebo profilováním válečky ve válcovacích stolicích. Příklady pro poslední uvedený způsob je profilování za studena a výroba podélně svařovaných trubek.
K výrobě dlouhých (tyčových) výrobků z korozivzdorných ocelí se používá tváření za studena, nejčastěji protlačování a pěchování za studena. Dalším používaným postupem je tažení. Cílem tohoto postupu je, dát výrobku požadovaný rozměr (např. průměr drátu). V řadě případů se ale požaduje s tvarováním spojené zpevnění za studena. Typickými příklady jsou tažení pružinového drátu a tažení při výrobě přesných trubek.
Feritické korozivzdorné oceli se, pokud jde o potřebné přetvárné síly, chovají přibližně stejně jako nelegované oceli. V porovnání s nelegovanými hlubokotažnými ocelemi je ale jejich plasticita menší, protože jejich nejdůležitější požadovanou prioritou mezi vlastnostmi není tvařitelnost, nýbrž odolnost proti korozi.
Při hlubokém tažení kalíšků dosahují feritické korozivzdorné oceli vysokého mezního poměru (max > 2,0). Při tváření vypínáním jsou naopak schopné jen omezené deformace. I přes toto omezení nacházejí tyto feritické oceli použití v celé řadě případů. Běžnými tvarovanými díly jsou na příklad zastřešovací prvky a obklady v architektuře, pláště myček nádobí, ploché výlisky, ozdobné lišty automobilů, skořepinové konstrukce katalyzátorů a podélně svařované trubky.
(max > 2,0). Pozn. korektora: tento symbol není znám. Note of proofreader: This symbol is not known.
Austenitické korozivzdorné oceli vykazují v porovnání s nelegovanými ocelemi a feritickými korozivzdornými ocelemi podstatně větší zpevňování za studena. To má za následek potřebu podstatně větších sil při tváření. Obvyklé austenitické oceli se během tváření přeměňují na martenzit. Martenzitická transformace se ale projevuje negativně jen při vícenásobném tažení. Jestliže je toho zapotřebí, může být martenzit odstraněn mezižíháním. Při hlubokém tažení kalíšků austenitické korozivzdorné oceli se dosahuje přibližně stejného mezního poměru jako u feritické korozivzdorné oceli.
Podstatně lépe se austenity naopak chovají při namáhání vypínáním. Geometricky komplikované díly se proto vyrábějí přednostně z austenitických ocelí. Na příklad vnitřní dveře a dna myček nádobí, dřezy, duté výrobky a trubky.
Pánev jako předmět vyrobený hlubokým tažením.
7 Obrobitelnost
Při obrábění korozivzdorných ocelí platí za obtížně obrobitelné především austenitické oceli. Obrobitelnost těchto ocelí je nepříznivě ovlivňována jejich velkým sklonem ke zpevňování za studena, nízkou tepelnou vodivostí a dobrou houževnatostí. Nejdůležitějším prvkem, který přispívá ke zlepšení obrobitelnosti korozivzdorných ocelí, je síra.
Korozivzdorné oceli určené k třískovému obrábění je možné rozdělit, jak ukazuje tabulka 7, do dvou skupin. Pro speciální použití jsou vedle toho k dispozici také speciální automatové oceli.
Automatové oceli obsahují zpravidla 0,15 až 0,35% S. Síra tvoří s manganem sulfid manganu, jehož pozitivní účinek na obrobitelnost spočívá v lámavosti na drobné třísky, v hladkém povrchu obrobku a v menším opotřebení nástrojů (obr. 7).
U automatových ocelí je nutné si povšimnout určitého poklesu korozní odolnosti. Oceli druhé skupiny obsahují přísady síry v množství 0,015 až 0,030%, při čemž tyto obsahy jsou ještě pod mezní hodnotou normy. V srovnání se standardními ocelemi s výrazně nižšími obsahy síry se nastavením definované velikosti, počtem a rozložením sulfidů průřezem materiálu dosahuje vyšší řezné rychlosti a o více než 100% delší trvanlivosti nástroje . V porovnání s klasickými automatovými ocelemi jsou ale tyto hodnoty nižší.
Typ oceli
Označení Materiál Obsah síry v %
Automatové oceli
X14CrNiS17 1.4104
1.4105 0,15 až 0,35
1.4305
Standardní oceli se zlepšenou obrobitelností1)
X5CrNi18-10 1.4301
1.4306
1.4307
1.4541 0,15 až 0,35
1.4401
1.4404
1.4571
1) Výběr typických ocelí
Tabulka 7: Rozdělení korozivzdorných ocelí na skupiny podle obrobitelnosti.
Obr. 7: Příklady tvorby třísek při rozdílném obsahu síry.
Soustružené díly z korozivzdorné oceli
8 Úprava povrchu
Kovově čisté povrchy jsou základním předpokladem nerezavějících ocelí pro jejich odolnost proti korozi. Zokujené povrchy je tedy nejdříve nutné do tohoto stavu přivést tryskáním, broušením, kartáčováním nebo/a mořením.
V EN 10088, část 2 a 3, jsou v příslušné tabulce uvedeny druhy provedení a jakosti povrchu výrobků z nerezavějících ocelí. Shrnutí druhů povrchů a porovnání s dřívějším označováním podle DIN je možné vyčíst z tabulky 8.
Lesklý hladký povrch ve stavu 2R je určen především pro plechy a pásy do tloušťky max. 3 mm a pro tažené výrobky. Pro velkoplošná použití je toto provedení zpravidla méně vhodné (reflexní zkreslení). Zde se dává přednost difusně hladkému, jemně matnému stavu 2B, který je vzhledem k jeho jemnému vzhledu povrchu také vhodnější pro hluboké tažení, než 2R.
Pozn.korektora: “difusně hladký” v pravém smyslu slov neexistuje, asi je myšlen “satinový” , který je difusní a jemný a každý si ho umí představit. Není-li možno změnit na satinový, lze ponechat “difusně hladký” , ale spíše proto, že drtivá většina praktických uživatelů stejně neví, co to přesně znamená.
Note of proofreader: “difusion smooth” does not exactly exist , it is probably “satin”, which is in fact fine matt (“jemně matný”) and easy to understand/imagine. If it is not possible to change to satin, the diffusively smooth can be left as is, but rather for the reason, that the vast majority of practical users does not know what it exactly means anyway.
U broušeného stavu G není brusná kresba, např. "zrnitost 180" dostačující. Vhodné je dodávání po předchozím vzorkování. Broušení pod olejem poskytuje obecně hladší povrchy, které jsou při tom méně náchylné k zašpinění, než povrchy broušené na sucho.
Leštěný stav P se provádí většinou až u dalšího zpracovatele. Vedle mechanického leštění se používá také leštění elektrolytické. I tímto způsobem dosahované velmi lesklé povrchy mohou - při jinak mnohonásobně osvědčeném používání - u velkých ploch mírně ovlivňovat reflexní zkreslování.
Speciálním elektrolytickým postupem vznikají na povrchu průhledné až 0,3 mikronů silné filmy, na kterých vznikají interferencí světla v závislosti na tloušťce barevné efekty od modré, zlaté, červené až po zelenou barvu. Tyto barvy nejsou citlivé na UV záření, na světle jsou dokonale stálé a velmi odolné proti působení atmosféry. Při vyšších teplotách, jaké vznikají na příklad při pájení nebo svařování, se tato vrstva místně narušuje.
Obzvlášť zajímavým utvářením vzhledu povrchu korozivzdorných ocelí jsou kreslení a válcování vzorů: na za studena válcované pásy se při hladícím válcování jednostranně nebo oboustranně zaválcovávají vzory. S těmito plechy je možné dosahovat půvabných efektů. Povrchy odrážejí málo světla a nejsou citlivé na poškrábání; skvrny a otisky prstů nejsou opticky viditelné.
Plechy z korozivzdorných ocelí s kreslenými a se zaválcovanými vzory
EN 10088
Označení
1) Druh provedení 2) Stav povrchu2) Tvar výrobku3)
PV VD T
P PŘ
válcovaný
za tepla, příp. tvářený za tepla 1U tvářený za tepla, tepelně nezpracovaný,
neodokujený okuje X X X X
1C tvářený za tepla, tepelně zpracovaný, neodokujený okuje X X X X
1E tvářený za tepla, tepelně zpracovaný, mechanicky odokujený bez okují X X X X
1D tvářený za tepla, tepelně zpracovaný, mořený bez okují X X X
1X tvářený za tepla, tepelně zpracovaný, mořený, hrubovaný (loupaný nebo nahrubo osoustružený) kovově čistý X
Válcovaný za studena, příp. za studena dále zpracovaný 2H za studena zpevněný lesklý X X
2C za studena válcovaný, tepelně zpracovaný, neodokujený hladký, okuje po tepelném zpracování X
2E válcovaný za studena, tepelně zpracovaný, mechanicky odokujený drsný, matný X
2D dále zpracovaný za studena, tepelně zpracovaný, mořený hladký X X
2B tepelně zpracovaný, opracovaný (loupaný), mechanicky hlazený hladší než 2D X
2B válcovaný za studena, tepelně zpracovaný, mořený po hladícím válcování hladší než 2D X
2R válcovaný za studena, leskle žíhaný odrazivý (slepý) X
2Q válcovaný za studena, kalený a popuštěný, bez okují bez okují X
Zvláštní provedení, příp. zvláštní finální zpracování 1G nebo 2G broušený X X
1J nebo 2J kartáčovaný nebo matně leštěný X
1K nebo 2K jemně matně leštěný X
1P nebo 2P leštěný, jemně naleštěný X X
2F za studena válcovaný, tepelně zpracovaný, hlazený válc. za studena se zdrsněnými válci matný X
1M nebo 2M vzorkovaný X
2W vlnitý X
2L zabarvený X
1S nebo 2S opatřený povrchovou vrstvou X
1) První místo 1 = válcovaný za tepla, příp. tvářený; 2 = válcovaný za studena, příp. dále zpracovaný
2) Přesnější definice a rámcové podmínky viz EN 10088, části 2 a 3
3) PV = plochý výrobek; VD = válcovaný drát; P = profily; PŘ = předvalky
Tabulka 8: Porovnání druhů provedení a vlastností povrchu korozivzdorných ocelí podle EN 10088, díly 2 a 3 a DIN 17440/41.
Pozn. korektora k tabulce/note of proofreader re the table:
1. tabulka srovnává EN a DIN. Není jasné které informace jsou z DIN
the table compares EN and DIN. It is not clear which info refers to DIN
2. “První místo” – není jasný význam. “První místo” – the meaning is not clear
9 Fyzikální vlastnosti
Fyzikální vlastnosti některých vybraných druhů ocelí jsou shrnuty v tabulce 9. Povšimnout si je třeba větší tepelné roztažnosti a menší tepelné vodivosti austenitických ocelí. Jejich elektrický odpor je vzhledem k jejich obsahu legur vyšší než u nelegovaných ocelí.
Charakteristickým rozdílným znakem mezi feritickými/martenzitickými chrómovými ocelemi a austenitickými chróm-niklovými ocelemi je magnetizovatelnost. Na rozdíl od magnetizovatelných chrómových ocelí jsou austenitické oceli ve stavu po rozpouštěcím žíhání prakticky nemagnetické.
Tváření za studena vede u austenitických korozivzdorných ocelí ke změnám struktury (tvorba deformačního martenzitu) a tyto oceli se stávají částečné magnetizovatelné. Obsah niklu však tuto vlastnost výrazně ovlivňuje, takže i po tváření za studena může vyšší obsah niklu zcela zamezit schopnosti těchto ocelí se magnetizovat. K dispozici jsou rovněž nemagnetizovatelné oceli s hodnotami permeability max. 1,001.
Typ oceli Hustota Modul pružnosti při 20 °C Tepelná roztažnost mezi 20 °C a Měrná tepelná vodivost
při 20 °C Měrná tepelná kapacita při 20 °C Elektrický odpor při 20 °C
označení materiál 100 °C 400 °C
kg/dm3 kN/mm2 10 K-1 W/ (m x K) J / (kg x K) x mm2/m
X6Cr17 1.4016 7,7 220 10,0 10,5 25 460 0,60
X2CrNi12 1.4003 7,7 220 10,4 11,6 25 430 0,60
X5CrNi18-10 1.4301 7,9 200 16,0 17,5 15 500 0,73
X6CrNiTi18-10 1.4541 7,9 200 16,0 17,5 15 500 0,73
X5CrNiMo17-12-2 1.4401 8,0 200 16,0 17,5 15 500 0,75
X6CrNiMoTi17-12-2 1.4571 8,0 200 16,5 18,5 15 500 0,75
X2CrNiMoN22-5-3 1.4462 7,8 200 13,0 - 15 500 0,80
Tabulka 9. Orientační údaje o fyzikálních vlastnostech některých ocelí podle EN 10088, část 1.
Pozn.korektora: Tuto tabulku je třeba zkontrolovat a porovnat s EN10088 vč. rozměrů a hodnot. Bez kontroly by se neměla publikovat.
Note of proofreader: It is necessary to check and compare this table with EN10088 including units and values therein. It ought not be published without this check.
This opportunity may be used to use SI units where applicable
10 Normy
Dosavadní národní normy zcela nahradila EN 10088 "Korozivzdorné oceli".
EN 10088 se člení na
část 1: seznam korozivzdorných ocelí,
část 2: technické dodací podmínky pro plech a pás pro všeobecné použití,
část 3: technické dodací podmínky pro sochory, tyče, válcovaný drát a profily pro všeobecné použití.
V části 1 je uvedeno chemické složení 83 evropských druhů korozivzdorných ocelí. K nim patří:
- 20 feritických ocelí,
- 20 martenzitických a vytvrditelných ocelí,
- 37 austenitických ocelí,
- 6 austeniticko-feritických ocelí.
Tím je evidována celá paleta korozivzdorných ocelí, počínaje ocelemi s min. 10,5 % Cr až po vysokolegované oceli, po kterých již následují niklové slitiny.
Chemické složení uvedené v EN 10088 platí i pro všechny ostatní EN a CEN normy, které s korozivzdornými ocelemi souvisejí; odchylky jsou povoleny jen ve zdůvodněných případech. To je důležité proto, aby se zabránilo zbytečně nadměrnému členění. Část 1 kromě toho obsahuje i údaje o fyzikálních vlastnostech ocelí, rozdělení ocelí podle typů a definice pojmů.
V normách technických parametrů výrobků (díly 2 a 3) jsou - z hlediska použitelnosti - uvedeny i rozdíly mezi standardními a speciálními jakostmi.
Zcela nový je systém označování způsobu provedení příp. vlastností povrchu (viz tabulka 8). Abecední systém platí stejně pro ploché i tyčové výrobky. Všechny výrobky válcované za tepla jsou označeny 1 a všechny výrobky válcované za studena 2. K tomu se přidávají rozlišovací písmena pro příslušné druhy provedení, příp. vlastnosti povrchu. Uvedena jsou rovněž speciální provedení, jako broušený (G), kartáčovaný (J), jemně matně leštěný (K), naleštěný (P). Každý prodejce i nakupující by se měl s novým systémem seznámit, aby se předešlo omylům.
K lepšímu využití pevnosti, která je pro výrobek charakteristická, se v této co do množství nejvýznamnější výrobkové skupině v dílu 2 rozlišuje nejdůležitější mechanicko-technologická vlastnost plochých výrobků, mez průtažnosti 0,2, mezi za studena válcovaným pásem (6 mm), za tepla válcovaným pásem (12 mm) a za tepla válcovaným plechem (75 mm).
Pozn.korektora Smysl této věty (červeně) mi není jasný. Note: I do not understand the meaning of this sentence (highlighted in red).
V dílu 3 jsou popsány mechanické a technologické vlastnosti tyčových výrobků. I pro tyčové výrobky platí nový systém označování vlastností povrchu (viz tabulka 8). Pro některé druhy provedení jsou udány informativní poukazy na přiřazené třídy tolerancí IT (částečně rozmezí IT), které jsou ale závazné až poté, když jsou v objednávce dohodnuty. Požadavky na vlastnosti povrchu za tepla válcovaných tyčí a za tepla válcovaného drátu je možné případně dohodnout podle EN 10221 - třídy jakosti povrchu.
Pozn.korektora o červeně zvýrazněném textu: Toto není v tabulce 8 a ani není jasné co je tím míněno.
Note of proofreader: re: the text highlighted in red “For some types of surface preparation there are informative references to assigned classes of tolerances IT (part range of IT) … Neither this is in Table 8 nor it is clear what it means
Výrobek Oblast platnosti EN (Předpokládaný) začátek platnosti
pás válcovaný za studena a za tepla,
plech válcovaný za tepla
předvalky, tyče, válcovaný drát, profily všeobecné použití
všeobecné použití EN 10088-2
EN 10088-3 1995 - 08
1995 - 08
pás válcovaný za studena a za tepla,
plech válcovaný za tepla
tyče tlakové nádoby
tlakové nádoby EN 10028-7
EN 10272 01/2000
03/2000
Trubky a fitinky
bezešvé trubky
svařované trubky doprava kapalin obsahujících vodu vč. pitné vody
tlakové nádoby
tlakové nádoby Pr EN 10312
EN 10216-5
EN 10217-7 1999 - 06
1999 - 02
1999 - 02
výkovky
výkovky všeobecné použití
tlakové nádoby EN 10250-4
EN 10250-5 2000-02
03/2000
válcovaný drát, tyče
drát upevňovací prostředky
pěchování za studena a protlačování za studena
pružiny
lanový drát EN 10269
EN 10263-5
Pr EN 10270-3
EN 10264-4 11/1999
Pr EN
Pr EN1996 - 01
Pr EN 1995 - 10
pás válcovaný za studena a za tepla,
plech válcovaný za tepla
předvalky, tyče, válcovaný drát, profily žáruvzdorné oceli
a slitiny
EN 10095 07/1999
odlitky z korozivzdorné oceli
odlitky z korozivzdorné oceli všeobecné použití
tlakové nádoby EN 10213
EN 10213-4 1998 - 12
01/1996
Tabulka 10: Přehled nových EN pro výrobky z korozivzdorných ocelí
Pozn.korektora: Bylo by zvlášť vhodné aktualizovat poslední 2 kolonky. EN z 1995 lze těžko pokládat za nové
Note: It would be quite opportune to bring up to date the last 2 columns. EN of 1995 is hardly “new” as claimed in the title of the table.
Následující EN-normy rozměrových tolerancí byly schváleny pro ploché výrobky válcované za studena a to:
- EN 10258 pro pás,
- EN 10259 pro široký pás a plech.
Rozměrové tolerance plechů válcovaných za tepla se řídí EN 10029, tolerance pásů válcovaných za tepla se řídí EN 10048 a EN 10051.
PDF: Korozivdorné oceli-vlasnosti
English | Česky | Polski | Türkçe